Château Beauséjour

Château Beauséjour, známé dnes jako Beauséjour Duffau-Lagarrosse, má svůj původ v době klášterů, kdy vinice vlastnili mniši opatství Saint-Martin. Pozemky se postupně dostaly do rukou rodin Gères a de Carle. V roce 1787 majitel Jacques de Carle přejmenoval statek na Beauséjour, inspirován krásou místa. Rodina de Carle Statek později prodala do rukou Pierre-Paulina Ducarpe, který v roce 1869 rozdělil majetek mezi své děti; část, kterou získala dcera pro sňatek, se stala základem pro rod Duffau-Lagarrosse, který Beauséjour spravuje po mnoho generací a který zachoval kontinuitu při vlastnictví a stylu.

Vinice zaujímají 6,8 hektaru, leží na jihovýchodním až jihozápadním svahu Saint-Émilionu, na vápencovém plató bohatém na tzv. „astéries“. Expozice svahu společně s terroirem poskytuje vinicím výborné drenážní podmínky a schopnost výrazně se projevit při slunečných i chladnějších ročních obdobích. Průměrný věk révy je kolem 40-45 let, výsadba je okolo 6 600 hlav na hektar, což podporuje koncentraci ovocného projevu.

Odrůdově převládá Merlot (zhruba 70-80 %), doplňuje jej Cabernet Franc (zbylý podíl) a v některých ročnících menší množství Cabernet Sauvignon. Rostoucí péče ve vinici zahrnuje redukci výnosů, zelené práce, selekci listů, probírky hroznů a výběr nejlepších bobulí podle parcely.

Vinifikace kombinuje moderní a tradiční prvky; sklizeň je ruční, fermentace probíhá podle ročníku v betonových nebo nerezových tancích, s pečlivým řízením teploty a délky macerace. Následuje malolaktická fermentace a zrání se odehrává zhruba 16-18 měsíců v dubových sudech, přičemž se používá významný podíl nového francouzského dřeva, který se obměňuje každým ročníkem.

Roční produkce prvního vína dosahuje přibližně 25-30 tisíc lahví. K nim se přidává druhé cuvée s názvem Croix de Beauséjour, pocházející z méně prestižních částí vinic nebo mladších keřů.

Charakter vín Beauséjour Duffau-Lagarrosse je výrazný, ale elegantní. Vůně spojuje tmavé i červené ovoce – švestky, višně, třešně – s květinovými akcenty, kořením a minerálními tóny. Taniny jsou pevné, avšak jemně zaoblené, textura sametová a dochuť dlouhá, často s náznaky kouře či cedru, podle ročníku. Optimální projev vína se dostaví po 8-12 letech a nejlepší ročníky mohou dozrát výrazně déle.