Saint-Julien
Řazení produktů
Velikost lahve
Ročník
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Saint-Julien – vyvážený styl levého břehu mezi Margaux a Pauillac
Saint-Julien je obecní apelace (commune) na levém břehu Bordeaux v oblasti Médoc. Leží mezi apelacemi Margaux (na jihu) a Pauillac (na severu) a je známá víny, která často spojují strukturu Cabernetu Sauvignon s velmi harmonickým, sametovým projevem.
Kde leží Saint-Julien a čím je terroir typický?
Terroir Saint-Julien je typicky levobřežní: na mnoha místech dominuje štěrk (gravel), často na podloží z jílu a vápence. Štěrkové polohy dobře odvádějí vodu a podporují vyzrávání hroznů, což se často projevuje pevnou strukturou vín a čistým ovocným projevem.
Odrůdy a styl vín ze Saint-Julien
Vína Saint-Julien jsou převážně červená. Nejčastěji stojí na Cabernetu Sauvignon (struktura, tříslovina, dlouhověkost), který bývá doplněn Merlotem (plnost, kulatost) a menším podílem Cabernet Franc. V závislosti na château a ročníku se může objevit i Petit Verdot.
Jak Saint-Julien chutná?
Typický chuťový profil Saint-Julien bývá intenzivní a vrstevnatý: tmavé ovoce (např. černý rybíz, ostružiny, švestka), často doplněné o tóny tabáku, koření a jemně „dřevitý“ či cedrový dojem z vyzrávání. Třísloviny bývají výrazné, ale často velmi jemně zakomponované do celku, takže vína působí harmonicky. Jsou to vína se sametovým projevem.
- tmavé ovoce, tabák, koření, někdy lékořice
- pevná struktura s uhlazenými tříslovinami
- dobrý až velmi dobrý potenciál zrání
Saint-Julien vs. Margaux vs. Pauillac
Při srovnání sousedních obcí se Saint-Julien často popisuje jako „střed“ mezi elegancí Margaux a strukturou Pauillacu. V praxi to znamená, že vína mívají pevnou levobřežní stavbu, ale zároveň velmi vyvážený projev, který bývá přístupnější než nejstrukturovanější styly.
Jak vybírat víno ze Saint-Julien?
Při výběru se vyplatí zohlednit konkrétní château (styl producenta) a ročník (zralost, struktura, připravenost k pití). Pokud chcete víno pít dříve, hledejte přístupnější ročníky a château, která dělají kulatější styl. Pro archivaci se hodí strukturovanější ročníky a vína s vyšším podílem Cabernetu Sauvignon.
- na delší archivaci: strukturované ročníky, pevnější tříslovina
- na pití dříve: přístupnější ročníky, uhlazenější styl
- k jídlu: hovězí, jehněčí, zvěřina, vyzrálé tvrdé sýry
Servis a archivace
Jak podávat Saint-Julien?
Podávejte přibližně při 15–17 °C. Mladší vína často těží z dekantace (typicky 30–120 minut podle struktury). U starších ročníků dekantujte opatrně kvůli sedimentu a volte sklenici s větším kalichem pro rozvinutí aromatiky.
Jak dlouho lze Saint-Julien archivovat?
Záleží na château a ročníku, ale mnoho vín ze Saint-Julien je vhodných pro střednědobé i delší zrání. U kvalitních vín a dobrých ročníků může být okno pití klidně 10–25 let (a u špičkových vín i déle). Klíčové jsou stabilní podmínky skladování: tma, klid, stálá teplota a láhev uložená vleže.
Časté otázky o Saint-Julien
Je Saint-Julien vhodné i pro ty, kdo s levým břehem začínají?
Často ano – díky vyváženému stylu může být Saint-Julien dobrým „vstupem“ do levobřežního Bordeaux. U mladých vín ale stále platí, že jim může prospět dekantace a vhodné jídlo.
Jaký je nejtypičtější chuťový profil?
Tmavé ovoce (černý rybíz, ostružiny), kořenitost, tabákové či cedrové tóny a pevná, uhlazená struktura. Se zráním přibývají terciární tóny (kůže, sušené ovoce, komplexnější koření).
Grand Cru Classé en 1855 v apelaci Saint-Julien
V Saint-Julien je v klasifikaci z roku 1855 celkem 11 château – pět jako 2. cru classé, dvě jako 3. cru classé a čtyři jako 4. cru classé.
- 2. cru classé: Château Ducru-Beaucaillou; Château Léoville Las Cases; Château Léoville-Poyferré; Château Léoville Barton; Château Gruaud Larose
- 3. cru classé: Château Lagrange; Château Langoa Barton
- 4. cru classé: Château Saint-Pierre; Château Talbot; Château Branaire-Ducru; Château Beychevelle
Château Ducru-Beaucaillou (2. cru classé)
Château často spojované s velmi uhlazeným projevem a „lehkostí v síle“: struktura bývá pevná, ale styl obvykle působí elegantně a vrstevnatě, zejména v dobrých ročnících.
Château Léoville Las Cases (2. cru classé)
Jméno známé důrazem na stavbu vína a dlouhověkost. V mládí může působit přísněji, s časem se obvykle rozvíjí do komplexních, hlubokých vín.
Château Léoville-Poyferré (2. cru classé)
Château, u něhož se často zmiňuje kombinace intenzity a hladšího projevu tříslovin. Styl se liší podle ročníku, obvykle ale drží typický saint-julienský balanc.
Château Léoville Barton (2. cru classé)
Tradičně laděný saint-julienský styl: struktura, čisté tmavé ovoce a klasický levobřežní charakter s dobrým vývojem v lahvi.
Château Gruaud Larose (2. cru classé)
Château spojované s výrazným aromatickým profilem a pevnou strukturou. V dobrých ročnících může nabídnout velkou hloubku a dlouhé zrání.
Château Lagrange (3. cru classé)
Château známé vyvážeností: tmavé ovoce, kořenitost a pevná stavba. Často se hodí jak pro střednědobé zrání, tak pro delší archivaci dle ročníku.
Château Langoa Barton (3. cru classé)
Klasický projev Saint-Julien s důrazem na strukturu a čistý ovocný charakter. Vína bývají spíše „seriózní“ a dobře se vyvíjejí v čase.
Château Saint-Pierre (4. cru classé)
Château, u něhož se často zdůrazňuje kombinace struktury a harmonie. Vhodné pro zrání, přičemž konkrétní doba závisí na ročníku.
Château Talbot (4. cru classé)
Jméno spojované s klasickým, přímočarým levobřežním stylem: tmavé ovoce, koření a pevná, uhlazená tříslovina.
Château Branaire-Ducru (4. cru classé)
Château, které býváí oceněno pro vyváženost a eleganci. Často nabízí harmonii mezi ovocem, strukturou a kořenitostí.
Château Beychevelle (4. cru classé)
Château, u něhož se často zmiňuje jemnější, uhlazený projev tříslovin a aromatická přitažlivost. Styl obvykle stojí na typické saint-julienské rovnováze.
Rychlá orientace: co znamená „Grand Cru Classé 1855“?
„Grand Cru Classé en 1855“ je historická klasifikace, která řadí vybraná château z Médocu do pěti tříd (1.–5.) podle tehdejší reputace a tržních cen. Dnes slouží jako orientační bod, ale styl a kvalita se vždy odvíjí od konkrétního producenta a ročníku.
