Margaux

Margaux – nejjemnější a nejparfémovanější styl levého břehu Bordeaux

Margaux je obecní apelace (commune) na levém břehu Bordeaux v oblasti Médoc (Haut-Médoc). Vína z Margaux jsou proslulá elegancí, aromatickou „parfémovostí“ (často květinové tóny) a jemněji působícími, hedvábnými tříslovinami – přesto si v dobrých ročnících zachovávají pevnou strukturu a schopnost dlouho zrát.

Kde leží Margaux a čím je terroir typický?

Terroir Margaux je typicky levobřežní: často jde o štěrkové a štěrko-písčité polohy (místy i s naplaveninami/„silt“), které dobře odvádějí vodu. Podloží může být vápenité nebo jílovité, což se může projevit ve stylu jednotlivých vín. Díky této rozmanitosti se i v rámci jediné apelace setkáš s různými nuancemi – od velmi jemných a květinových po strukturovanější a „serióznější“.

Odrůdy a styl vín z Margaux

Základ většiny vín tvoří Cabernet Sauvignon doplněný Merlotem; menší podíly mohou tvořit Cabernet Franc, Petit Verdot a někdy i Malbec. Margaux je často vnímána jako apelace, kde Cabernet Sauvignon dokáže dát vínům strukturu a dlouhověkost, ale výsledný projev bývá velmi uhlazený.

Jak Margaux chutná?

V typické aromatice se objevuje červené i tmavší ovoce (malina, třešeň, rybíz), často doplněné o květinové tóny (např. fialky), koření a jemně „toastové“ či pražené nuance z vyzrávání. Na patře může působit současně šťavnatě i elegantně, s tříslovinou, která bývá jemně zakomponovaná do celku.

• červené a tmavší ovoce, často květinové tóny
• jemnější, hedvábný dojem tříslovin
• dobrý až velmi dobrý potenciál zrání (podle château a ročníku)

Margaux vs. Saint-Julien vs. Pauillac

Ve srovnání sousedních obcí se Saint-Julien často popisuje jako „nejvyváženější“ (harmonie a struktura), Pauillac jako více strukturovaný a výrazně cabernetový. Margaux je typicky spojována s největší jemností, aromatickou elegancí a „parfémovaným“ projevem, i když konkrétní styl vždy závisí na château a ročníku.

Jak vybírat víno z Margaux?

Při výběru je klíčové konkrétní château (styl producenta) a ročník (zralost, struktura, připravenost k pití). Některá vína z Margaux umí být překvapivě přístupná i dříve, ale špičková château v dobrých ročnících často odmění delším zráním.

• na delší archivaci: strukturované ročníky a vína s pevnější stavbou
• na pití dříve: přístupnější ročníky a zejména tzv. „druhá vína“ (viz níže)
• k jídlu: hovězí, jehněčí, kachna, jemnější zvěřina, vyzrálé sýry

Co znamená „druhé víno“ (a někdy i „třetí víno“)?

Mnohá významná château v Margaux (a obecně v Bordeaux) produkují kromě hlavního vína („grand vin“) také druhé víno (francouzsky second vin). Nejde o pejorativní označení. Druhé víno je plnohodnotné, kvalitní víno z téhož vinařství, obvykle vyrobené z partií, které nebyly vybrány do grand vin (např. z mladších výsadeb, z odlišných parcel nebo ze šarží, které mají být přímočařeji ovocné a dříve přístupné). Cílem bývá příjemnější pitelnost v kratším horizontu, často při zachování typického rukopisu daného château.

U některých producentů existuje i třetí víno, které posouvá selekci ještě dál: umožní přísnější výběr pro grand vin i pro druhé víno a zároveň nabídne další, dříve pitelný styl.

Servis a archivace

Jak podávat Margaux?

Podávej přibližně při 15–17 °C. Mladší vína často těží z dekantace (typicky 30–120 minut podle struktury). Starší ročníky dekantuj opatrně kvůli sedimentu a použij větší kalich pro rozvinutí aromatiky.

Jak dlouho lze Margaux archivovat?

Záleží na château a ročníku, ale Margaux má obecně dobré předpoklady pro zrání. U kvalitních vín se často pohybuje vhodné okno pití v řádu několika až mnoha desítek let; řada vín se krásně vyvíjí přibližně v horizontu 5–30 let.

Časté otázky o Margaux

Je Margaux vždy „jemné“ víno?

Margaux bývá spojována s jemností a elegancí, ale konkrétní projev závisí na producentovi, ročníku a poloze vinic. Některá vína mohou být v mládí překvapivě strukturovaná a potřebují čas nebo dekantaci.

Jaký je nejtypičtější chuťový profil?

Často se objevuje kombinace červeného a tmavšího ovoce, květinové tóny, jemná kořenitost a uhlazená tříslovina. Se zráním přibývají terciární tóny (kůže, sušené ovoce, komplexnější koření).

Grand Cru Classé en 1855 v apelaci Margaux

V Margaux je v klasifikaci z roku 1855 celkem 21 château: Château Margaux (1. cru classé); pět jako 2. cru classé; deset jako 3. cru classé; tři jako 4. cru classé; a dvě jako 5. cru classé.

• 1. cru classé: Château Margaux
• 2. cru classé: Château Rauzan-Ségla; Château Rauzan-Gassies; Château Durfort-Vivens; Château Lascombes; Château Brane-Cantenac
• 3. cru classé: Château Kirwan; Château d’Issan; Château Giscours; Château Malescot Saint-Exupéry; Château Boyd-Cantenac; Château Cantenac Brown; Château Palmer; Château Desmirail; Château Ferrière; Château Marquis d’Alesme
• 4. cru classé: Château Pouget; Château Prieuré-Lichine; Château Marquis de Terme
• 5. cru classé: Château Dauzac; Château du Tertre

Château Margaux (1. cru classé)

Ikonické château a symbol stylu Margaux: často se uvádí jako měřítko elegance, komplexity a dlouhověkosti. V dobrých ročnících kombinuje aromatickou jemnost s výraznou „páteří“ pro zrání.

Château Rauzan-Ségla (2. cru classé)

Château, u něhož se často vyzdvihuje uhlazenost a vrstevnatá aromatika. Typicky spojuje jemnější projev Margaux s pevnou strukturou vhodnou pro zrání.

Château Rauzan-Gassies (2. cru classé)

Klasifikované château s tradičním levobřežním profilem. Vína mívají strukturu a kořenitě-ovocný charakter, který se s časem rozvíjí.

Château Durfort-Vivens (2. cru classé)

Château známé svou „margauxskou“ aromatikou a důrazem na eleganci. V dobrých ročnících umí nabídnout jemné třísloviny a dlouhou dochuť.

Château Lascombes (2. cru classé)

Často se zmiňuje plnější, bohatší styl v rámci Margaux. Podle ročníku může působit velmi svůdně už ve středním horizontu, ale lepší ročníky umí i zrát.

Château Brane-Cantenac (2. cru classé)

Château spojované s klasickým, elegantním projevem Margaux. Typicky klade důraz na aromatickou finesu a vyváženou strukturu.

Château Kirwan (3. cru classé)

Vína bývají popisována jako aromaticky výrazná, s kombinací ovoce, koření a pevné, ale uhlazené třísloviny. Vhodné i pro zrání dle ročníku.

Château d’Issan (3. cru classé)

Château často spojované s jemnější aromatikou a klasickým levobřežním charakterem. V dobrých ročnících umí být elegantní, vrstevnaté a dlouhověké.

Château Giscours (3. cru classé)

Často se zmiňuje kombinace struktury Cabernetu a uhlazeného projevu. Typicky nabízí tmavší ovoce, kořenitost a dobrý potenciál vývoje.

Château Malescot Saint-Exupéry (3. cru classé)

Château, u něhož se často zdůrazňuje bohatší textura a intenzivnější ovocný projev, který je doplněn levobřežní strukturou.

Château Boyd-Cantenac (3. cru classé)

Tradiční margauxský profil: kombinace ovoce, koření a struktury. Vína obvykle těží z času v lahvi, kdy se projev zjemňuje.

Château Cantenac Brown (3. cru classé)

Château s klasifikací 1855, typicky levobřežního stylu. Často se zmiňuje pevnější stavba a kořenitě-ovocný charakter.

Château Palmer (3. cru classé)

Jedno z nejvyhledávanějších jmen Margaux. Často se popisuje jako velmi vrstevnaté, texturované a aromaticky bohaté; v dobrých ročnících je vhodné pro dlouhé zrání.

Château Desmirail (3. cru classé)

Klasifikované château s typickým projevem Margaux: ovoce, koření a uhlazená struktura. Přístupnost a délka zrání závisí na ročníku.

Château Ferrière (3. cru classé)

Château, u něhož se často zmiňuje důraz na čistotu projevu a eleganci. Vína bývají aromaticky přitažlivá, se solidní strukturou.

Château Marquis d’Alesme (3. cru classé)

Klasifikované château z Margaux, obvykle spojované s aromatickou jemností a vyváženou tříslovinou. Konkrétní styl se liší ročníkem.

Château Pouget (4. cru classé)

Château s klasifikací 1855, typicky levobřežního charakteru. Často nabízí kombinaci ovoce, koření a struktury vhodné pro zrání podle ročníku.

Château Prieuré-Lichine (4. cru classé)

Château, u něhož se často zdůrazňuje „margauxská“ aromatika a uhlazenější tříslovina. V dobrých ročnících může působit velmi elegantně.

Château Marquis de Terme (4. cru classé)

Klasifikované château s typickým profilem Margaux: kombinace ovoce, kořenitosti a struktury. Dobře se vyvíjí v čase dle ročníku.

Château Dauzac (5. cru classé)

Château s klasifikací 1855; obvykle levobřežní profil s důrazem na strukturu a ovocně-kořenitý charakter. Potenciál zrání se liší ročníkem.

Château du Tertre (5. cru classé)

Klasifikované château v Margaux; často se zmiňuje vyváženost a elegance v rámci apelace. V dobrých ročnících umí nabídnout jemnější tříslovinu a dlouhou dochuť.

Rychlá orientace: co znamená „Grand Cru Classé 1855“?

„Grand Cru Classé en 1855“ je historická klasifikace, která řadí vybraná château z Médocu do pěti tříd (1.–5.) podle tehdejší reputace a tržních cen. Dnes slouží jako orientační bod, ale styl a kvalita se vždy odvíjí od konkrétního producenta a ročníku.