Château Margaux 2005 (Margaux, 1er Grand Cru Classé)
Château Margaux 2005 patří k ikonickým „velkým“ ročníkům panství: víno je mimořádně koncentrované a hluboké, ale zároveň působí harmonicky, noblesně a s typicky margauxskou parfémovostí. Ročník stojí na cabernetové páteři, která dává vínu vertikální tah, jemnozrnnou strukturu a dlouhověkost; současně však nechybí svůdná textura, květinová elegance a minerálně-grafitová linka. Výsledkem je Grand Vin, který kombinuje sílu a jemnost bez pocitu těžkosti – „postavený na věčnost“, jak samo panství ročník charakterizuje.
Blend
85 % Cabernet Sauvignon, 8 % Merlot, 6 % Petit Verdot, 1 % Cabernet Franc
Alkohol
13% obj.
Klimatické podmínky ročníku
Ročník 2005 na Château Margaux začal chladnější zimou, která posunula rašení přibližně o týden. Následovalo horké a slunečné jaro s rovnoměrným růstem a rychlým kvetením na začátku června (ve stejných termínech jako předchozí rok). Díky výbornému průběhu počasí proběhlo nasazení hroznů velmi dobře, ale potenciál sklizně byl nižší než v roce 2004 – na keřích bylo výrazně méně hroznů. Léto bylo po celé období velmi slunečné a především extrémně suché: od 1. května do začátku sklizně spadlo jen zhruba 100 mm srážek, což panství popisuje jako bezprecedentní. Důležité je, že horko nebylo extrémní – velké terroiry tak dokázaly „uhlazovat“ přebytky přírody a dát vínům typickou rovnováhu.
Sklizeň
Sklizeň probíhala ručně po parcelách a začala 20. září. Vinařství na oficiálním profilu ročníku uvádí konkrétně datum zahájení sběru, nikoli veřejně jednotné datum ukončení; sběr nicméně probíhal postupně podle parcel a odrůd v závěru září a na přelomu září a října. Díky velmi suchému průběhu sezóny a přesnému načasování se podařilo sklidit hrozny ve výborné kondici a poskládat kupáž s výrazným cabernetovým charakterem a mimořádnou délkou.
Výnos
U Grand Vin se u ročníku 2005 běžně neuvádí jednotný veřejný údaj výnosu v hl/ha přímo na oficiálním profilu ročníku. Samotné chateau ale zdůrazňuje nižší výnosový potenciál (výrazně méně hroznů na keř než v roce 2004) a extrémně suché léto, které vedlo k malým, koncentrovaným bobulím. V dobových odborných poznámkách se navíc opakovaně uvádí, že výnos byl citelně nižší než v roce 2004 – což odpovídá koncentraci a struktuře výsledného vína.
Degustační charakteristika
Barva
Velmi hluboká rubínová až purpurově granátová barva s mimořádnou intenzitou a koncentrací, ve středu téměř neprůhledná, s pomalým přechodem k okraji.
Vůně
Vůně je výrazně mnohovrstevnatá a aristokratická: černý rybíz, ostružiny a tmavé třešně doprovází fialky, pivoňka a jemné „lisované květy“. Postupně se přidává cedr, doutníkový tabák, grafitová mineralita, lékořice a ušlechtilé koření. Dub je přítomen noblesně – spíše jako jemné kakao a decentní pražení – a zůstává dokonale integrovaný do ovocně-květinového charakteru.
Chuť
Na patře je víno plné, hluboké a „monumentální“ v hustotě, přesto však mimořádně harmonické. Tmavé ovoce (černý rybíz, ostružina, tmavé peckoviny) je podepřené jemnozrnnými, velmi vyzrálými tříslovinami, které působí hedvábně. Kyselina dodává napětí a prodlužuje dochuť, takže i při mohutné koncentraci víno nepůsobí těžce. Závěr je mimořádně dlouhý, vrstevnatý a přesný – s dozníváním minerální slanosti, grafitu, cedru a ušlechtilého koření. Celkově jde o Château Margaux s obrovským potenciálem zrání a schopností ukazovat další nuance po dekády.
Okno pro konzumaci
2026–2065 (v nejlepších podmínkách uložení s potenciálem i za tento horizont).
Bodové hodnocení světových autorit
100 bodů: James Suckling
100 bodů: Neal Martin
99 bodů: Antonio Galloni (Vinous)
98+ bodů: Robert Parker (Wine Advocate)
98+ bodů: Stephen Tanzer
98 bodů: Lisa Perrotti-Brown (The Wine Independent)
20 bodů: Steven Spurrier (Decanter.com)
18,5 bodu: Jancis Robinson, MW
Produkce
U Château Margaux se dlouhodobě uvádí průměrná produkce Grand Vin přibližně 12 500 beden (12 lahví v bedně), tedy zhruba 150 000 lahví o objemu 0,75 l (ekvivalent). Skutečný objem se může ročník od ročníku lišit podle velikosti sklizně a přísnosti selekce; panství zároveň obecně uvádí, že v posledních letech jde zhruba třetina sklizně do prvního vína.